A kdo vlastně jsme?

Jsme pár momentálně žijící v Praze. Potkali jsme se při studiu na VŠE, a když začal Luky Báře vyprávět o tom, jak doma dělá tiramisu, bylo jasné, že pozvání na rande neodmítne. Společně jsme více či méně úspěšně propluli školou, při které Bára začala pracovat jako účetní a Luky pokračoval v online podnikání, které založil už při studiu na gymplu.

Chcete nás kontaktovat? Napište nám na info@dvacukry.cz nebo na náš Facebook či Instagram. :)

Bára

Už na gymplu v rodném Broumově jsem začala brigádničit v místní kavárně (pokud někdy zavítáte do Broumova, kavárnu v klášteře rozhodně nemůžete vynechat).
Kafe, dortíky a jídlo obecně mě začalo hodně bavit. Doma jsem ráda pekla, zkoušela nové recepty a přinášela muffiny a dorty na party kamarádům, kteří mě vždy dodali odvahu k tomu zkusit znovu něco víc a víc složitého.

Když jsem se přestěhovala do Prahy na kolej, věděla jsem, že s nějakým kreativním vařením mám útrum (Jistě si dokážete si představit tu pidikuchyňku na koleji!). Pekla jsem tedy hlavně o víkendech, kdy jsem se vracela do Broumova k rodičům. Jelikož jsem ale v Praze potkala Lukyho a v něm nadšence pro vaření, pečení, a hlavně návštěvy restaurací a kaváren, poměrně rychle jsem našli možnosti, jak vařit a dobře jíst i tady.

Společně jsme tak nějak přirozeně při škole začali psát tento blog. Tedy spíš já jsem začala psát a Luky pracovat na webu, grafice a celkově na tom, aby web dával smysl a někdo ho na internetu našel.

A tak to všechno začlo. Teď pracuju jako účetní a blog a pečení je pro mě takovým protipólem a odpočinkem. Občas i výmluvou pro to, nakoupit nějaké dražší suroviny a zkusit nějaký nový dezert… ?

Moje recepty naleznete zde.

Luky

Do vaření jsem se nadchl zhruba v 16 letech, kdy se začaly v televizi vysílat pořady Ano, šéfe! a S Italem v kuchyni. „Šéf“ je pro mě dodnes něco jako polobůh, ale více jsem toho asi navařil podle „Itala“. Hádáte správně – to tiramisu, na které jsem nalákal Báru, jsem udělal taky podle něj. Grazie mille, Manu!

Jinak ale na rozdíl od Báry, která kuchtí spíše jednodušší „rychlovky“, dezerty a nebojí se asijské kuchyně, já jsem více na maso a klasičtější recepty, držím se české a italské kuchyně.
Vývar je pro mě základem všeho, neobejdu se bez těch nejlepších surovin. Všechno vařím strašně dlouho, vždycky lze totiž najít něco, co lze udělat složitěji. – Ale o to chutněji! Jen se pak kvůli tomu naučím asi tak jeden nový recept ročně, který si pak musím ještě třikrát znovu natrénovat. Není to z hlediska „foodblogera“ nejpraktičtější přístup, a proto si tu ode mě moc nepočtete. :) Ale zase, když se něco naučím, tak to stojí za to! A vždycky si toho pak navařím hodně do zásoby, takže nepřijdu zkrátka… :)

Jelikož to trochu umím s internetovými stránkami, věnuji se na tomto webu hlavně tomu, aby obstojně vypadal, a hlavně aby nás na internetu někdo našel! A jestli tohle čtete, tak moje práce snad nebyla úplně marná. :)

Moje recepty naleznete zde.